Manželé Hrochovi připravili společný recitál s hudbou českých skladatelů. Večer uvedou Tři písně na básně Apollinairovy Bohuslava Martinů. Tato pozoruhodná skladba z roku 1930 má až detektivní historii: třikrát byla ztracena a nalezena. Poprvé těsně před premiérou, podruhé za války. Naposledy byla partitura v roce 2017 po dlouhých desetiletích nalezena v pozůstalosti sbormistra Miroslava Košlera.

Cigánské melodie Antonína Dvořáka není třeba dlouho představovat. Skladba z roku 1880 odráží dobovou módní zálibu v romanticky idealizovaných představách přiřazovaných ke kočujícím Romům: ve vášnivě obhajovaných motivech spojení člověka s přírodou, bytostného vztahu k hudbě a svobody jako nejvyšší hodnoty. Čtvero písní na slova Gustava Pflegra-Moravského vychází ze skladatelem nezveřejněného raného písňového cyklu Cypřiše. V cyklu V národním tónu skladatel z původních lidových nápěvů přejal jen některé prvky a prokázal mistrovství v idealizaci a stylizaci lidové hudby.

Folklorní inspirace jsou ústřední také pro tvorbu Leoše Janáčka. Podnikl několik studijních a sběratelských cest na Valašsko, lidové písně sbíral i na Lašsku, Slovácku a Slovensku. Moravská lidová poezie v písních je sbírkou pěti desítek písní, které mezi roky 1892 a 1902 opatřil klavírním doprovodem.
Klarinetista a saxofonista, pedagog a publicista Jiří Hlaváč napsal Gloria, tři písně na vlastní texty v roce 2022, a to podle svých slov jako reakci na letité podněty z tvorby v oblasti šansonu, romancí i lidové hudby. Písně považuje za oslavu tvorby odlehčené od velkých aspirací.