Druhý smyčcový kvartet napsal skladatel, klavírista a dirigent Alexander Zemlinsky v Praze, v době, kdy zde zastával pozici hudebního ředitele Nového německého divadla, a jeho komponování zasvětil dva roky práce v letech 1913 – 1915. Kvartet patří k vrcholům Zemlinského tvorby a je dedikován jeho někdejšímu vídeňskému studentovi skladby a celoživotnímu příteli Arnoldu Schönbergovi. Zazní v přednesu souboru hrdě nesoucího skladatelovo jméno i šířícího jeho stále ještě plně nedoceněný odkaz. Druhý smyčcový Bohuslava Martinů vznikl naopak v Paříži v roce 1925 a autor za tuto skladbu získal nejen obdiv skladatelských kolegů, ale také první smlouvu s významným zahraničním nakladatelem – vídeňskou Univerzální edicí. Naproti tomu jeho Smyčcový kvartet č. 3 z roku 1929 lze považovat za experimentální dílo na hranici mezi tonalitou a atonalitou, které se zcela vymyká ostatní Martinů tvorbě. Byl napsán pro Roth Quartet – ansámbl proslulý interpretací soudobé hudby a své premiéry se dočkal v roce 1932 v USA.